Druhou listopadovou sobotu jsme se vydali na výšlap Svatojakubskou cestou z Berouna na rozhlednu na Dědu. Několik dní předem jsem sledovala předpověď. Pravděpodobnost deště byla stále celkem vysoká, teploty mezi -1°C a 7°C. Holt podzim je tu, s tím nic nenaděláme 🙂 A nejsme z cukru, abychom se rozpustili ve vodě, no ne? A bundu a čepici má doma každý 🙂
Všichni účastníci přijíždí z Prahy vlakem na berounské nádraží. Kousek odtud u rozcestníku se napojujeme na “náš” úsek Severní části Svatojakubské cesty s označením I 24, značenou červenou turistickou značkou a vedoucí směrem k rozhledně na Dědu. Po krátké rozcvičce na zahřátí nedaleko obchodní akademie vyrážíme přes náměstí a kolem kostela Sv. Jakuba Většího vzhůru Talichovou ulicí. Padá drobný déšť.
Talichovo údolí
Na silnici směrem na Zdejcinu dáváme na chvíli sbohem asfaltu a po naučné stezce Brdatka scházíme dolů do Talichova údolí. Chvíli se zastavujeme u cedule s ptačími druhy, které je tu možné zahlédnout a zaslechnout. Třeba jméno “šoupálek” znělo některým dost nezvykle…
Vpravo ve svahu si prohlížíme Talichovu vilu, ve které světoznámý dirigent Václav Talich přebýval od poloviny 30. let minulého století až do smrti v březnu 1961. Na jeho počest se údolí od roku 1958 jmenuje Talichovo.
Vzhůru na Děd
Další krátký úsek po silnici a už jsme u Rybníčku. Věrka vytahuje vynikající vlastnoručně upečené rohlíky, Leoš domácí sušené maso, Jiři obložený chléb. No řeknu vám, s takovými gourmety je radost chodit na výlety 🙂
Takto posilněni mírně stoupáme širokou – a notně blátivou – lesní cestou. Kolem nás je záplava barev všech možných odstínů oranžové a červené, v lese nádherně zelený mech. Spousta listí na zemi bohužel nešustila, ale spíš klouzala.
Převýšení se po chvíli navyšuje. Kolem křížku a studánky se už po znatelně sušší cestě stáčíme na rozcestí pod Dědem. Poslední strmější úsek po zelené a jsme u rozhledny. U přístřešku je rušno, malí skauti ze Zbraslavi tu pilně připravují bramboračku. Prý za hodinu bude hotová – hm, to už si ji asi dáte bez nás 🙂
Jak jsme zjistili během víkendu v Jablonci, Věrka je nadšená lovkyně kešek (hru geocaching asi představovat nemusím 🙂 Dneska jsme společně odlovily jednu u rozhledny – potěšila nás, byť jsme měly výhrady ohledně uvedené vzdálenosti od orientačního bodu.
Po modré zpět do Berouna
Nahoře na rozhledně jsme se – jak jen mlha a oblačnost dovolily – potěšili pohledem do okolí a zahájili sestup po modré značce do Berouna. Chlad a vzdušnou vlhkost jsme tu cítili mnohem výrazněji. Rovná cesta byla jako stvořená pro hrátky s tenisáky a látkovými pytlíčky (viz fotogalerie).
Na vyhlídce na Beroun (ano, tam, kde jsem při kontrolním výšlapu před výletem viděla vzlétat paraglide) jsme si protáhli svaly s pohledem na protější svahy a celé město jako na dlani. Kolem kapličky sv. Panny Marie Bolestné a po strmém sestupu mezi ploty jsme zamířili do Hospody Na Černém vršku. Bylo něco před druhou odpolední. Valná většina výpravy si dala kaldoun a svíčkovou a polotmavého Birella. Minutky sice také nabízeli, ale až od tří, což už je trochu bezpředmětné, že…
Kávu a sladkou tečku jsme tentokrát nestihli, přednost měl vlak. Nicméně, Jakoby bistro máme v merku 🙂
Děkuji všem zúčastněným za skvělou atmosféru a milou společnost. Ti, kdo se omluvili, o mnohé přišli – z toho deště stejně moc nebylo 😉 Vstříc domovům jsme si odvezli krásných 11,15 kilometrů (naše trasa na Mapy.cz). A tady se můžete pokochat fotkami 🙂
Kam se vydáme příště? Sledujte naše akce, Facebook nebo se přihlaste k odběru zpravodaje.
Zdraví a pohodu (nejen) na cestách vám přeje Lenka
Pro zajímavost: Svatojakubská cesta
Mezinárodní cesty sv. Jakuba jsou dálkové pěší turistické trasy, které směřují do poutního místa Santiago de Compostela ve Španělsku. Cesty spojují kostely zasvěcené sv. Jakubovi, ale i jiná významná místa duchovního charakteru.
Česká část cesty (mezinárodní označení I 24) se napojuje na trasu do Norimberka. Vede z hraničního přechodu Železná do Bělé nad Radbuzou, odtud do Hostouně, kde se nachází kostel sv. Jakuba, a přes obec Přes na rozcestí pod Chlumem směrem ke Kladrubům. Dále směřuje přes Stříbro, Krkavec, Horní Břízu, Plasy, Kralovice, Nižbor, Beroun a Karlštejn do Zbraslavi, kde končí první etapa cesty. Délka trasy z Železné do Zbraslavi je 238 km. V Bělé a v Hostouni jsou umístěny informační tabule s podrobným popisem cesty. (zdroj)
